Dornova metoda

Dornova metoda

 

Dornova metoda je druhem jemné manuální terapie, při které jsou klouby a obratle přesně a bezpečně uváděny do svých původních a správných poloh.

Jejím objevitelem je Němec Dieter Dorn. Nebyl to lékař ani vědec, ale majitel pily, který si při práci poškodil páteř a vyhledal pomoc sedláka, známého schopností uzdravovat a zbavovat právě těchto potíží. Byl ohromen rychlým účinkem metody, s jakou mu tento muž pomohl od bolesti a rozhodl se jí sám naučit, rozvíjet a praktikovat. Z lidí, které sám tuto metodu učil a z jejich žáků pak postupně vyšli první školení terapeuti a Dornova metoda je dnes velmi rozříšená, např. i v Africe.

Co je to Dornova metoda?
Dornova metoda vyrovnává tělesnou statiku, pomáhá od potíží a bolestí pohybového aparátu, tedy např. od bolestí kyčlí, zad, kolen, při potížích s tzv. tenisovým loktem, při skolióze nebo při rozdílné délce končetin, nejde-li o vrozenou vadu.
Může však také pomoci např. při bolestech hlavy, při potížích s koncentrací, při srdeční arytmii, přináší úlevu od šumění v uších, od křečových žil, krátkozrakosti, při vysokém krevním tlaku či u závratí, ale také u psychických potíží. Zároveň se vlivem ošetření Dornovou metodou otevírají v těle pacienta tzv. brány energie, která pak v člověku může lépe proudit.
Jak probíhá ošetření Dornovou metodou?
Ošetření probíhá přesně a pečlivě volenými, pomalými a přirozenými pohyby pacienta za účasti a kontroly ošetřujícího a pomocí jemného tlaku palců terapeuta na určité body v určitých oblastech. Ošetření není možné provést při akutních zánětech, těsně po operacích a při osteoporóze v pokročilém stádiu. Terapeut nikdy nepřekračuje práh bolesti pacienta a nemanipuluje s klouby tak, že by se je snažil vracet do správných poloh trhnutím. Metoda je tak naprosto bezpečná a téměř bezbolestná.

Ošetření může být doplněno o tzv. Breussovu masáž, kdy se jemně masírují akupresurní body a páteř. Masáž uvolňuje tlak na ploténky a napětí ve svalech. Dornovu metodu může podstoupit každý, jen trochu mobilní pacient. Pro její úspěšnost a maximální přínos je však nutná určitá spolupráce pacienta s terapeutem, spočívající např. ve změně špatných pohybových návyků či ve zvýšené tělesné aktivitě.