Dornova metoda
Dornova
metoda je druhem jemné manuální terapie, při které jsou klouby a
obratle přesně a bezpečně uváděny do svých původních a správných poloh.
Jejím objevitelem je Němec Dieter Dorn. Nebyl to lékař ani vědec, ale
majitel pily, který si při práci poškodil páteř a vyhledal pomoc
sedláka, známého schopností uzdravovat a zbavovat právě těchto potíží.
Byl ohromen rychlým účinkem metody, s jakou mu tento muž pomohl od
bolesti a rozhodl se jí sám naučit, rozvíjet a praktikovat. Z lidí,
které sám tuto metodu učil a z jejich žáků pak postupně vyšli první
školení terapeuti a Dornova metoda je dnes velmi rozříšená, např. i v
Africe.
Co je to Dornova metoda?
Dornova metoda vyrovnává tělesnou statiku, pomáhá od potíží a bolestí
pohybového aparátu, tedy např. od bolestí kyčlí, zad, kolen, při
potížích s tzv. tenisovým loktem, při skolióze nebo při rozdílné délce
končetin, nejde-li o vrozenou vadu.
Může však také pomoci např. při
bolestech hlavy, při potížích s koncentrací, při srdeční arytmii,
přináší úlevu od šumění v uších, od křečových žil, krátkozrakosti, při
vysokém krevním tlaku či u závratí, ale také u psychických potíží.
Zároveň se vlivem ošetření Dornovou metodou otevírají v těle pacienta
tzv. brány energie, která pak v člověku může lépe proudit.
Jak probíhá ošetření Dornovou metodou?
Ošetření probíhá přesně a pečlivě volenými, pomalými a přirozenými
pohyby pacienta za účasti a kontroly ošetřujícího a pomocí jemného tlaku
palců terapeuta na určité body v určitých oblastech. Ošetření není
možné provést při akutních zánětech, těsně po operacích a při
osteoporóze v pokročilém stádiu. Terapeut nikdy nepřekračuje práh
bolesti pacienta a nemanipuluje s klouby tak, že by se je snažil vracet
do správných poloh trhnutím. Metoda je tak naprosto bezpečná a téměř
bezbolestná.
Ošetření může být doplněno o tzv. Breussovu masáž,
kdy se jemně masírují akupresurní body a páteř. Masáž uvolňuje tlak na
ploténky a napětí ve svalech. Dornovu metodu může podstoupit každý, jen
trochu mobilní pacient. Pro její úspěšnost a maximální přínos je však
nutná určitá spolupráce pacienta s terapeutem, spočívající např. ve
změně špatných pohybových návyků či ve zvýšené tělesné aktivitě.